Monumentální román nejvýraznějšího australského spisovatele 20. století je do současnosti zasazenou variací na příběh o králi Learovi. Nad smrtelnou postelí paní Hunterové se střetávají zájmy, rekapitulují a znovu proplétají četné lidské osudy a především pak vztahy rodičů a dětí, dětí a rodičů a člověka k člověku vůbec. Celý život se domnívala, že jí všichni a všechno musí sloužit a že si nic nemusí odříkat. Na konci života poznává, že sobectví je tragický životní omyl. Vděk a nevděk dětí, vztah rodičů k dětem a naopak, láska ve všech svých podobách, spravedlivost, vtah člověka k sobě samému i k jiným - to vše zachycuje autor ve svém bohatém románu.